Prohraná stížnost

„Ale ať vaše ANO znamená ano, vaše NE ne, abyste nepropadli soudu.“
(Jakub 5:12)

Zástupci svědků Jehovových se často rádi chlubí, kolik právních bitev vyhráli. O této „bitvě“ však nemluví, byla totiž jejich prohrou. Na neslavnou epizodu, na kterou by představitelé pražské odbočky nejraději zapomněli, vzpomíná MUDr. Prokop Remeš, který v roce 2004 odpověděl na několik otázek.

Registrace NSSJ v roce 1993 vzbudila značnou nevoli části naší veřejnosti. V tisku se objevily Vaše články, v nichž jste registraci označil za podvodně získanou. Za to na Vás později představitelé svědků Jehovových podali stížnost.
MUDr. Prokop Remeš (dále PR): Už v listopadu 2002 na mě podal JUDr. Lubomír Müller jménem MUDr. Ondřeje Kadlece a Eduarda Sobičky „Oznámení o podezření z přestupku“ s odůvodněním: „Přestupek spatřuji v tom, že v interwiev pro noviny Region Karvinsko šířil MUDr. Prokop Remeš tuto informaci: ,Koneckonců svědkové Jehovovi se tehdy v roce 1993 uchýlili při registraci k podvodu, když popřeli některé důležité články své víry... Bez ohledu na registraci vykazují prvky totalitně fungující náboženské skupiny.’“

Kam byla stížnost podána?
PR: Toto oznámení bloudilo po vlastech českých, protože nebylo jasné, kdo ho má řešit, nakonec přes adresu mého pracoviště – Psychiatrické léčebny Bohnice ho dostala Praha 8 a ta ho předala Praze 9, protože tam sídlí ústředí NSSJ.

Jak celý „proces“ probíhal? O jaká fakta se žalující strana opírala?
PR: Argumentace JUDr. Lubomíra Müllera byla zhruba takováto: NSSJ byla registrována státním úřadem. Tento úřad v roce 2000 tuto registraci přezkoumával a nezjistil pochybení. Ipso facto to znamená, že představitelé NSSJ byli registrováni podle zákona, a tedy nepodváděli. Přestupkové řízení nemůže přezkoumávat rozhodnutí státního orgánu, tudíž mu nezbývá než jednoznačně prohlásit, že jsem NSSJ „neodůvodněně opakovaně obviňoval z podvodu“.

Jak jste se ve své obhajobě bránil?
PR: Základní strategie mé obhajoby byla: Ať už ministerstvo kultury registrovalo NSSJ či nikoliv, na faktu samém, že představitelé NSSJ podváděli, to nemění vůbec nic!

V případu vystoupili i Vaši svědci, o čem svědčili?
PR: Jako své svědky jsem si vzal bývalého svědka Jehovova Petra Velechovského, který chodil do sboru vedeného Eduardem Sobičkou a ve své výpovědi doslova řekl: „K výše uvedenému bych rád uvedl, že jsem byl těmto naukám (odmítání transfúzí, vojenské a civilní služby) vyučován konkrétními osobami – zástupci NSSJ, konkrétně v mém trvalém bydlišti v Jičíně pány Antonínem Němcem a Jaroslavem Šimečkem – staršími sboru NSSJ, a později i v roce 1997 staršími sboru Praha 4 – Podolí, konkrétně pány Eduardem Sobičkou a Milorádem Jelínkem.“ Na moji upřesňující otázku na Eduarda Sobičku pak ještě dodal: „Mohu potvrdit, že pan Eduard Sobička vyučoval mne a další členy sboru naukám, které se týkaly odmítání krevní transfúze a mě osobně v roce 1997 při našem soukromém rozhovoru předal kartu ,Žádnou krev‘, která vyjadřuje postoj členů NSSJ – odmítání krevní transfúze.“ Dalším mým svědkem byl bývalý starší sboru NSSJ Praha 5 – Stodůlky Ondřej Novotný, který o registraci NSSJ v roce 1993 uvedl: „Během následujících měsíců nás o probíhající registraci NSSJ ve sboru nikdo neinformoval, až v jednom televizním zpravodajství byly zveřejněny dokumenty, kde bylo uvedeno, že jsou to odpovědi ústředí svědků Jehovových na dotazy pracovníků ministerstva kultury v záležitostech jejich víry. Tyto dokumenty obsahovaly tři sporné otázky, na které, jak alespoň bylo uvedeno v dokumentu, představitelé NSSJ odpověděli: ,Ne, nevyučujeme.‘ V našem sboru, ve kterém bylo kolem 90 lidí, byla naprostá většina svědků uvedenými informacemi šokována a zřejmě pod vlivem toho, že tomu lidé nemohli uvěřit, se dlouhou dobu tvrdilo, že se jedná o podvrhy ministerstva kultury. Kopie zmíněných dopisů se však brzy dostaly do rukou prostých svědků a z osobní zkušenosti mohu říci, že 80% svědků s odpověďmi nesouhlasilo a nechápali, proč představitelé svědků veřejně lžou ... .většina svědků cítila, že celé jednání bylo podvodné nebo lživé a ptali se, zda-li to svědkům stálo za to. V organizacích podobného typu, které mají totalitní charakter, však brzy poslušní lidé přijmou doporučované vysvětlování a začíná proces jakési normalizace. V této době přijímali lidé oficiální vysvětlení Společnosti, ve kterém se buď tvrdilo, že se jedná o složitý právnický jazyk, kterému málokdo z prostých lidí může rozumět, ale lidé byli vyzbrojeni kopiemi onoho prohlášení a ptali se, v čem je složitost oné právnické mluvy, jestliže na přímou otázku, zda-li vyučujeme, odpovídáme jednoznačně: ,Ne,nevyučujeme.‘ Já osobně jsem se tehdy setkal se svým přítelem Janem Ettelem, který zastával funkci krajského dozorce a který přišel k nám do našeho sboru. Osobně jsem se ho zeptal: ,Honzo, myslíš si, že jednání s ministerstvem kultury a odpovědi na jejich otázky jsou lež?‘ A on mi k mému překvapení bez obalu řekl: ,To víš, to je jasný, že to je lež. Ale jak oni na nás, tak my na ně.‘“ Na moji upřesňující otázku, v čem konkrétně spatřuje, že se představitelé NSSJ dopustili při registraci podvodu, odpověděl: „Je-li lež a poskytování nepravdivých informací podvodným jednáním, potom na svém stanovisku trvám, neboť představitelé NSSJ předložili ministerstvu kultury lživé a nepravdivé podklady.“Jako svého (!) svědka jsem nechal předvolat Eduarda Sobičku, který na mou výslovnou otázku, zda je pravdivou odpovědí, že NSSJ nevyučuje, že člen NSSJ má bránit poskytnutí transfúze krve svému nezletilému dítěti... atd. atd., odpověděl: „Dám slovo svému právnímu zástupci.“ Na moji otázku, zda dokument „Přehled jednotlivých článků víry – nauk svědků Jehovových“, kde je uvedeno, že „přijímání krve do těla porušuje Boží zákony“, zůstává v platnosti v celém rozsahu, Sobička odpověděl: „Přijímání krve do těla porušuje Boží zákony a patří do článků víry svědků Jehovových.“

Jak spor skončil ?
PR: Rozhodnutí č.j. 451/451/03/OSO/Ch bylo vyneseno 5. 5. 2003. Mimo jiné se v něm na závěr uvádí, že řízení proti MUDr. Prokopu Remešovi se zastavuje a navrhovateli JUDr. Lubomíru Müllerovi se ukládá uhradit náklady řízení ve výši 500 Kč. Ve zdůvodnění se mimo jiné říká:„Výpovědi svědků Novotného a Velechovského a fakta v nich uvedená posoudil správní orgán jako skutečnosti, které svědčí ve prospěch obviněného tím, že potvrzují názor MUDr. Remeše, že v roce 1993 Přípravný výbor NSSJ poskytl MK ČR na dané otázky nepravdivé odpovědi, které byly v rozporu s výkladem a učením této náboženské společnosti. Tyto uvedené skutečnosti jednoznačně a bezpečně dokazuje kopie dopisu ze dne 30.7.1993, kterou předložil při jednání MUDr. Remeš správnímu orgánu jako důkaz o pravdivosti svého tvrzen. ... provedeným řízením nebyl obviněnému prokázán úmysl urazit výrokem otištěným v novinách ,Region Karvinsko‘ pány MUDr. Kadlece a Sobičku, neboť tímto výrokem obviněný sdělil pouze svůj osobní pohled na průběh registrace NSSJ v roce 1993, a tento svůj názor opírá o dokument, z kterého je patrné,že na dotaz MK ČR při řízení o registraci NSSJ podali Svědci Jehovovi ministerstvu JINÉ ÚDAJE, než které pak ve svém učení NSSJ tehdy praktikovala.“

O co v tomto marném boji zástupcům svědků Jehovových vlastně šlo, tolik stáli o omluvu před přestupkovou komisí, a nebo v tom bylo něco většího?
PR: Že se NSSJ pustila do takto předem prohraného boje, tomu vůbec nerozumím.Mám za to, že celá konstrukce stála na podivné logice, že správní orgán nemůže přezkoumávat rozhodnutí ministerstva kultury, a proto – když Ministerstvo kultury ČR registraci neuznalo za falešnou – není možné, aby ji za falešnou uznal správní orgán magistrátu Prahy 9. Snad to nějakou „logiku“ má. Proti tomu stálo mé tvrzení, že bez ohledu na Ministerstvo kultury ČR prostě tehdy svědkové Jehovovi podváděli, s čímž žádné právnické kejkle nenadělají vůbec nic.

V naší zemi jste svědky Jehovovými vnímán jako jejich nejpřednější nepřítel a společností jako „sektobijec“. O co Vám ve Vašem boji jde?
PR: Sekty až na naprosté výjimky nepovažuji za absolutní zlo. Dovedu si představit situace, kdy vstup do sekty je pro člověka záchranou (třeba od drog či z kriminálního prostředí), dovedu si představit, že v určité fázi duchovního života může být vstup do sekty správným krokem (viz třeba právě onen vstup ke svědkům Jehovovým, který má za následek, že z militantního ateisty se stane věřící člověk). Není tragedií a nemusí být ničím špatným do sekty vstoupit. Neštěstím je, stane-li se sekta pro člověka konečnou stanicí jeho duchovního vývoje ... Osobně mi tedy nejde o žádný „boj“ se sektami obecně ani se svědky Jehovovými speciálně. Jde mi o to, vidět celou tuto problematiku v celé její šíři a komplikovanosti a v jistém smyslu otupovat ostří vzájemných nenávistí – většinové společnosti proti svědkům Jehovovým a svědků Jehovových vůči většinové společnosti.

Na otázky Petra Dohnala odpovídal MUDr. Prokop Remeš1
- Citováno z knihy Život je svatý, str 133-8

Literatura:

1. Život je svatý. Svědkové Jehovovi a otázka krve. Brno: L.Marek; 2006.



Ohlasy a diskuze - zde

© Infofórum Straznavez.CZ, www.straznavez.cz