|
| Raymond Franz, Praha, Staroměstské náměstí 12. října 2007 |
Raymond Franz - Muž, který osvobodil tisíce spoutaných myslí
Od 10. do 13. října 2007 hostila Praha autora knih Krize svědomí a Hledání křesťanské svobody.
Dlouhá řada přeživších spolu se svými potomky z několika generací házejí kaménky na hrob Oskara Schindlera. Plný sál zachráněných a jejich potomci ve stoje tleskají Nicolasu Wintonovi. Oba tito muži ve vypjaté době zachránili stovky životů před smrtí v koncentračních táborech. A tisícům dalších tak umožnili, aby se vůbec mohli narodit.
Raymond Franz se zmíněným v něčem podobá. Nezachraňuje životy v historicky vypjaté době, ale ve vypjaté životní situaci. Díky němu se tisíce spoutaných myslí vymanilo ze sevření v pasti organizace, kterou sice zdobí ušlechtilé ideály, ale která duchovně izoluje své členy. Pomohl tisícům svědků Jehovových. Osvobodil nejen jejich spoutané mysli, ale zachránil i jejich potomky, kteří již dále nevyrůstají v systému, který indoktrinuje svým členům, co si mají myslet, co mají cítit a jak mají žít.
Křesťanská svoboda nedává nikomu právo k tomu, aby prohlašoval, cokoli se mu zlíbí. |
Raymond Franz prošel všemi stupni hierarchie v organizaci svědků Jehovových. Od dětství vyrůstal ve významné rodině svědků. Jeho strýc se stal později prezidentem Společnosti Strážná věž (vydavatelská společnost svědků). Po letech strávených v misionářské službě v Karibiku, kde se v Dominikánské republice také setkal s nechvalně známým diktátorem Trujillem, když mu osobně předával petici za zrušení zákazu svědků Jehovových, se dostal do ústředí svědků v newyorském Brooklynu. Zde pak působil 9 let jako člen nejužšího vedení tzv. vedoucího sboru svědků Jehovových. Poté kdy z funkce rezignoval, byl záhy i ze společenství svědků exkomunikován. Je dosud jediným, kdo promluvil o rozhodovacích mechanismech tohoto několikačlenného orgánu, který silně ovlivňuje životy více než šesti miliónů svědků Jehovových na celém světě.
Na rozdíl od některých jiných, kteří válčí proti organizaci svědků, a jejichž činnost je tak mnohdy kontraproduktivní, zvolil Raymond Franz jinou cestu. Sám o ní řekl:
„Umím se vžít do pocitů rozhořčení, motivovaných soucitem pro ostatní, které bývalí svědkové pociťují vzhledem k nenapravitelné škodě, k níž došlo v důsledku některých organizačních nauk, a že horoucně touží po tom, aby vzniku podobných neštěstí zabránili. Uveřejňují o organizaci svědků Jehovových mnoho materiálu. Nezpochybňuji, že mnozí z nich tak učinili na základě upřímných pohnutek, pocitu, že by měli „něco udělat“. Ale jsem opravdově přesvědčen, že mnohé z toho, co bylo publikováno, možná většina, udělala více škody než užitku. Křesťanská svoboda nedává nikomu právo k tomu, aby prohlašoval, cokoli se mu zlíbí.“
V dnes již světově proslulé knize Krize svědomí a v navazující Hledání křesťanské svobody, která právě vychází v prvním českém vydání, vyvrací všechna základní dogmata svědků Jehovových. Na příkladu svědků Jehovových ukazuje, jak se loajalita k církevní organizaci může stát důležitější než víra, a upozorňuje i v obecné rovině, jak mechanismus manipulace může působit v jakékoliv skupině.
Předkládá informace, ke kterým se mohl dostat pouze jako člen nejvyššího vedení. Odhalil veřejnosti i řadovým svědkům zákulisní systém řízení. Do té doby nikdo na světě netušil, jak jednání vedoucího sboru probíhají, a pro mnohé hluboce věřící členy této organizace se stala zlomovou například informace, že tzv. „vedení Božím duchem“ je při jednáních o naukách a pokynech, které mnohdy zásadním způsobem ovlivňují doslova i jejich nejintimnější záležitosti, realizováno na základě dvoutřetinové většiny hlasů.
Jeho knihy pomohly otevřít oči tisícům svědků Jehovových a dopisy a telefonáty z celého světa svědčí o tom, jaký pro ně měly význam. Na celém světě žijí miliony bývalých členů a jejich potomků. Nedá se ani sečíst kolik z nich osvobodilo svoji mysl a zachránilo svůj život díky Raymondu Franzovi. Martina P., jedna z nich, vyjadřuje myšlenku opakující se u mnoha čtenářů týkající se potvrzení pochybností o organizaci svědků: „Byli jsme překvapeni, že jsi došel ke stejným závěrům jako my.“
Tak jako Hlas Ameriky a Svobodná Evropa poskytovaly důležité informace obyvatelům „východního bloku“, představují i knihy Raymonda Franze podobně významný zdroj nezávislých informací pro mysli spoutané v této komunitě. |
Oskar Schindler přijal pocty od svých zachráněných, Nicolas Winton po několik desetiletí nemluvil o svém činu a byl oceněn až v požehnaném věku. Raymond Franz by nepochybně nesouhlasil s jakýmikoliv poctami a veškeré díky by jistě chtěl směrovat Bohu.
Madelein Albrightová prohlásila, že „vnucená demokracie je protimluv“. Národy Ameriky a svobodné Evropy nevnutily v době totality Československu demokracii. Ani svědkům Jehovovým nelze vnucovat svobodu. Osobní svobodu si musí každý vydobýt sám. Tak jako Hlas Ameriky a Svobodná Evropa poskytovaly důležité informace obyvatelům „východního bloku“, představují i knihy Raymonda Franze podobně významný zdroj nezávislých informací pro mysli spoutané v této komunitě.
Michal M. Malý, 16. října 2007
Související odkazy:
Setkání s Raymondem Franzem dne 12. 10. 2007 - 1. část
TISKOVÁ ZPRÁVA - Muž, který odhalil pozadí víry svědků Jehovových
Raymond V. Franz v Praze - program návštěvy
Hledání křesťanské svobody - vydání knihy
© Infofórum Straznavez.CZ, www.straznavez.cz