Prohlášení Spojenectví svědků Jehovových za reformu v otázce krve ke kongresu o bezkrevní medicíně v Praze
15.4.2005
Ve dnech 18. a 19.dubna 2005 se v Praze koná 6. výroční zasedání mezinárodní společnosti pro hledání transfuzních alternativ (NATA). Jeho hlavními tématy jsou jednak další způsoby úspory nedostatkové životodárné tekutiny – krve, a také hledání alternativ k transfuzím.
Vážím si pokroků, které byly v posledních letech udělány na poli transfuzní medicíny. Pokrok však ještě nedosáhl takového rozměru, aby mohly být veškeré zdravotní problémy pacientů vyřešeny bez použití krve a přípravků vyrobených z krve.
Jsem svědek Jehovův, ale bytostně a zásadně nesouhlasím s naukou zakazující svědkům přijímání transfuzí krve. Z tohoto důvodu se angažuji v disidentském hnutí uvnitř organizace svědků Jehovových, jehož cílem je změna této iracionální nauky.
Jedním z hlavních důvodů, proč převážná část svědků Jehovových akceptuje nauku o zákazu krve a podřizuje se jí, je to, že Společnost Strážná věž (vydavatelská organizace svědků Jehovových, jejíž publikace berou členové této náboženské skupiny jako významné vodítko pro své životy) vyvíjí trvalou kampaň mezi svědky Jehovovými, která nepřiměřeně a jednostranně vyzdvihuje úspěchy bezkrevní léčby. Zároveň zcela tendenčně zveličuje nebezpečí krevních transfuzí a spojuje například fobii z nemoci AIDS s vytvářením fobie ke krvi jako takové. To vede ve svém důsledku k tomu, že většina členů této církve žije v iluzi, že existují bezkrevní náhražky, které lze použít za každé situace. Svědek Jehovův je ochoten podepsat s odvoláním na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně „svobodný a informovaný nesouhlas“ i za cenu ztráty svého života. Mnozí lékaři si však neuvědomují, že takové rozhodnutí nesplňuje podstatu „informovanosti“. Svědkové například žijí v domnění, že koloidní roztoky typu Haemaccel mohou nahradit krev, a neuvědomují si přitom, že neobsahují ani hemoglobin k přenosu kyslíku, ani koagulační faktory apod. V praxi pochopitelně není reálné, aby každý lékař strávil hodiny vysvětlováním rizik a výhod transfuze krve.
Jejich nesouhlas není ani „svobodný“. Svědkové Jehovovi mají nyní umožněno přijímat některé přípravky vyrobené z krve. Systém, co smějí a co nesmějí, je pro většinu z nich však natolik komplikovaný, že bez medicínského vzdělání jej není mnoho z nich schopno pochopit. Proto svůj „svobodný“ nesouhlas opírají o radu, kterou jim poskytnou tzv. Výbory pro styk s nemocnicemi. Tyto výbory organizuje Společnost Strážná věž i v naší zemi, a jejich cílem je být prostředníkem mezi pacienty – svědky, odmítajícími transfuzi krve, a lékaři. Tyto výbory jsou až na výjimky tvořeny lidmi, kteří nejsou lékaři. Přesto je však jejich úkolem, aby svědkům poradili, kde se budou léčit a jaký léčebný postup budou akceptovat. Je celkem pochopitelné, že pacientovi - svědkovi nezbývá, než jejich radu přijmout, protože jednak se neorientuje ve složitostech nauky o zákazu krve, a jednak radu tohoto Výboru považuje za zprostředkování názoru Boha na jeho problém. Pod tímto tlakem a na základě této rady pak pacient podepíše „svobodný a informovaný“ souhlas či nesouhlas s daným typem léčby.
Někteří členové těchto Výborů z ČR a okolních zemí plánují navštívit chystaný kongres NATA. Je pravděpodobné, že budou chtít zneužít propagaci bezkrevní medicíny jako podporu a obhajobu svého postoje odmítání krve jak mezi samotnými SJ, tak i mediálně.
Rozvoj bezkrevní medicíny neznamená vyjádření souhlasu s iracionálním postojem ústředí svědků Jehovových k odmítání transfuze krve.
Mnoho svědků Jehovových je tajně přesvědčeno, že není hříchem přijmout krev, jestliže neexistuje jiná léčba. Představitelé Společnosti Strážná věž se snaží tento stav zapírat. Měli by si však místo toho uvědomit svůj podíl odpovědnosti na smrti v průměru 900 svědků Jehovových ročně. Pravděpodobně jim jejich podíl odpovědnosti nepromine ani Bůh a ani pozůstalí příbuzní zemřelých obětí, kteří po nich budou, tak jako je tomu již nyní například v Kanadě, vyžadovat finanční odškodnění.
Spojenectví svědků Jehovových za reformu v otázce krve usiluje o změnu přístupu lékařů k pacientům z řad svědků Jehovových. Změna se týká především otázky, zda vůbec lékař má (smí) přijmout „informovaný a svobodný“ nesouhlas s léčbou od svědka Jehovova, jestliže tento není uskutečněn ani svobodně a ani s plnou informovaností. V takovém případě se lékař dříve či později vystavuje situaci, kdy bude žalován pozůstalými, za neprofesionální péči (viz Vysvětlující zpráva k úmluvě o lidských právech a biomedicíně).
Prosím o pomoc při sdílení těchto informací nejen mezi svědky Jehovovými, ale i mezi širokou veřejností a tím vytváření tlaku na představitele Společnosti Strážná věž, aby se odhodlali ke změně nauky, která zmařila zbytečně mnoho životů svědků Jehovových i jejich dětí. Všem děkuji za spolupráci.
Michal Malý,
mluvčí Spojenectví svědků Jehovových za reformu v otázce krve
http://www.krev.info
„Život je svatý. Nedovol, aby Tvoji milovaní zemřeli zbytečně.“
(Použité jméno je pseudonym, protože autor článku je stále svědek Jehovův. Bytostně a zásadně však nesouhlasí s naukou zakazující svědkům přijímání transfuze krve. Angažuje se v disidentském hnutí uvnitř organizace svědků Jehovových, jehož cílem je změna této iracionální nauky.)
Poznámky:
Vysvětlující zpráva k úmluvě o lidských právech a biomedicíně, čl.48
„ … Lékaři a profesionální zdravotničtí pracovníci jsou vázáni povinností především k pacientovi a je také součástí profesního standardu (čl. 4), aby jednali v zájmu pacienta. Je vlastně povinností lékaře chránit pacienta proti rozhodnutím učiněným osobou nebo orgánem, od níž se souhlas požaduje, pokud tato rozhodnutí nejsou v zájmu pacienta; v tomto směru by měl vnitrostátní zákon pamatovat na náležité opravné postupy.“ (Právní dokumenty související s otázkou krve - viz zde)