 |
Jiří Hrádek, 2008 |
Jiří Hrádek, 22.února 2008
Milý bratře, milá sestro
Když jsem chodil do kazatelské služby jako svědek Jehovův, jednou z mých pohnutek bylo předat lidem životně důležité informace. Dnes píši tento dopis s podobnou pohnutkou, a to: vydat Ti svědectví o tom, co jsem poznal a čemu jsem nově uvěřil, protože to může zlepšit i Tvůj život.
Vidím, že mezi svědky Jehovovými přibývá těch, kteří jsou zklamaní a překvapení postoji bratrů ve vedení organizace. Léta si jako já mysleli, že slouží Bohu, když jednají podle pokynů Vedoucího sboru. Nyní možná i Ty cítíš, že Tvoje upřímná víra v Boha je utlačována pravidly Organizace. Místo křesťanské lásky, svobody a radosti, možná pociťuješ spíše stereotyp a strach. Také jsem si to prožil a jestli dovolíš, podělím se s Tebou o to, co mi udělalo radost - o „evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu“ (Římanům 1:4). Své vyprávění začnu od konce, tedy od toho čemu věřím nyní a pak vysvětlím, jaké úvahy tomu předcházely.
Přijetí Ježíše Krista
Po měsících tápání jsem zhruba v listopadu 2007 pocítil chuť znovu s modlitbou studovat Bibli a zjistit její skutečný obsah. Našel jsem na internetu program Davar3 (viz http://www.davar3.net/) pro srovnávání překladů a začal číst. Vzápětí jsem dostal další velké impulsy. Studiem Písma a rozhovory o něm jsem pochopil, že Ježíš Kristus má vyšší postavení než jen Boží Syn. On je Bůh. Od té doby jsem studoval s ještě větším zápalem. Pomohla mi kniha od Kay Arthurové - Jak studovat svou Bibli (KMS, Praha, 2004, ISBN: 80-86449-22-X). Čtu od té doby Bibli s cílem pochopit jednotlivé texty v jejich skutečném vztahu ke kontextu. S modlitbou čtu a srovnávám různé překlady a cítím, že mi Bůh skrze Svatého Ducha své Slovo nově a hlouběji otevírá. Proto jsem přijal Ježíše Krista jako svého Boha a Spasitele. Proto jsem se začal k Ježíši i modlit, tak jako Štěpán ve Sk 7:59, 60 (NS). „A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha." Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepočítej jim tento hřích." Když to řekl, zesnul.“ Od doby, kdy jsem začal ctít Ježíše tak, jak je napsáno v Janovi 5:23 (NS) „aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal“, mám pocit, že mě Ježíš osobně vede a jakoby mě přijal do své rodiny. Cítím jeho blízkost, lásku a vedení. Je to krásný pocit, jako když ten, kdo ti je nejbližší je stále s tebou. Moc bych Ti to také přál. Díky tomu, po letech stagnace ve víře, opět zažívám důvěrný osobní vztah s Bohem. Několik dalších textů ze svého výzkumu o postavení JK pro srovnání uvádím níže1.
Co je to milost?
Dále se zásadně změnil můj pohled na význam pojmu „nezasloužená laskavost“ (NWT), který je v jiných překladech překládán jako "milost". Milost se přijímá, není třeba jí horlivou činností získávat nebo si jí udržovat. Dnes to chápu tak, že díky oběti Ježíše jsme byli smířeni s Bohem a on nás vidí jako čisté od hříchu. Tím získáváme skutečnou svobodu od pocitu viny. Mohu tedy činit svobodně, podle svého svědomí, vlastní rozhodnutí, jak budu Bohu sloužit, abych projevil svou lásku. Bůh po křesťanech nepožaduje horlivou činnost jako projev vděčnosti. Dává každému prostor, aby svobodně vyjádřil, co k Němu cítí. ("Jestliže však [z] milosti, [pak] již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí“ Řím. 11:6 a Řím. 5. kapitola (NS)). Když jsem porozuměl skutečnému významu slova "milost", pocítil jsem to, co je popsáno v Římanům 7:4 (NBK) „Právě tak je tomu s vámi, bratři moji. Skrze Kristovo tělo jste pro Zákon mrtví a můžete se oddat jinému, totiž Tomu, který byl vzkříšen z mrtvých. Konečně tedy můžeme nést ovoce Bohu.“ Zákon zde znamená samozřejmě Mojžíšský zákon, ale můžeš si pod tím představit libovolný „Úřad pro dohled nad svědomím“.
Vyloučení
Jsem moc rád, že teď, když jsem přijal Ježíše Krista, má moje služba Bohu duchovní rozměr i praktickou náplň (o tom ale jindy). Paradoxně ovšem, jsem byl 9.2.2008 právním výborem křesťanských svědků Jehovových vyloučen ze sboru jako odpadlík. Protože jsem přijal Krista? Nevím přesně, protože jsem se k jednání právního výboru nedostavil. Když mi dva bratři přijeli oznámit rozhodnutí a já se jich zeptal, jaké moje konkrétní odpadlictví je vedlo k tomuto závěru, odpověděli mi: „To ti neřekneme, měl jsi tam být.“ Inu, hrst moci je lepší nežli pytel práva. Já jsem k jednání právního výboru nepřišel, protože jsem žádný skutek, za který bych měl být podle Bible vyloučen ze sboru, neprovedl. Věděl jsem, že mě bratři budou soudit za mé názory. Za své myšlenky se však budeme všichni zodpovídat Bohu, ne lidem.
Co tomu předcházelo?
Pokřtěn jsem byl v roce 1983 a vděčím svědkům Jehovovým za mnohé. Uvěřil jsem v existenci Jehovy a začal jsem ho mít rád, seznámil jsem se s Biblí a sloužil Bohu jako svědek Jehovův 25 let. Také jsem mezi svědky Jehovovými poznal svojí manželku a díky zásadám, které nás naučili z Bible právě svědkové, jsme dali našemu manželství dobrý start a našemu životu smysl. Asi 15 let jsem sloužil Bohu (jak jsem si tehdy myslel) a bratrům jako starší sboru v různých úřadech.
Počátky probouzení
Významným impulsem pro to, abych začal uvažovat o správnosti svého náboženství byly majetkové machinace, které vedly k odvolání výboru pražské odbočky v roce 2005 (viz Zemětřesení v bételu). Pro mě nejsmutnější byl fakt, že bratři nechali celou aféru bez vysvětlení. Čekal jsem na objasnění více než rok. Pak jsem už ale jasně cítil, že v takové organizaci nechci být dál starším. (Žalm 26:4, NWT) „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kdo tají, co jsou, nevcházím.“) Napsal jsem v létě 2006 dopis, že odstupuji z úřadu staršího a v prosinci jsem byl odvolán.
Co ukázal souhrn
Měsíce jsem shromažďoval informace a zkoumal, zda organizace svědků Jehovových je opravdu Božím nástrojem na zemi, jak jsem věřil. Dříve jsem byl přesvědčen, jako většina svědků, že Organizace jde správně a chyby způsobují jednotliví lidé. Časem jsem si uvědomil, že jsem si to mohl myslet, protože jsem vnímal různá selhání, změny a polopravdy, jen jako jednotlivé události. Přicházely po sobě totiž s odstupem času, a tak jsem mohl vždy na tu předchozí dostatečně pozapomenout. Teprve když jsem si vytvořil určité shrnutí toho, jak se Společnost Strážná věž zachovala v jednotlivých situacích, pochopil jsem, že jde o její skutečné vzorce chování. Dále uvádím alespoň částečný souhrn skutečností, na základě kterých jsem upustil od víry, že jedině Společností vytvořený „věrný a rozvážný otrok“ zastupuje Boží zájmy na zemi.
Biblické rozpory
  |
Podrobnosti a další informace se můžeš dozvědět například v knihách Raymonda Franze - Hledání křesťanské svobody a Krize svědomí. Raymond Franz byl 9 let členem Vedoucího sboru svědků Jehovových a je tedy očitým svědkem. Napsal své svědectví bez hořkosti k SJ a s hlubokým pochopením Bible i postupů manipulace, které vedoucí sbor svědků Jehovových používá. |
Výklad podobenství nebo sporný text by nikdy neměl být hlavním nebo jediným podkladem, pro vytvoření nějaké podstatné nauky.
Například:
1. Věrný a rozvážný otrok (Mat 24:45-47)
2. Zákaz transfuzí (Sk 15:20)
3. Dělení na pomazané a jiné ovce (Jan 10:16)
4. Tato generace nepomine (Luk 21:32)
Bible
Svévolné používání Jehovova jména v Křesťanských písmech. Společnost Strážná věž odvádí svým Překladem nového světa (NWT) a výkladem textů pozornost od božství Ježíše Krista (viz Boží jméno v Novém zákoně).
Chybné odůvodňování
Strážná věž záměrně zkresluje historická a biblická fakta, aby odůvodnila své chování. Například tvrdí, že Skutky 15. kapitola, dokládá, že „vedoucí sbor“ existoval již v 1. století (viz R.Franz, Hledání křesťanské svobody, kapitola 5, Věrný a rozvážný otrok). Historici i Bible ovšem jasně uvádí, že šlo o mimořádné shromáždění, které bylo svolané proto, aby se vyřešil spor o obřízku. Nelze doložit, že by v prvotním křesťanském sboru existovala nějaká organizace, která by dohlížela nad dílem. Křesťané byli vedeni Bohem přímo, jak vyjadřuje ap.Pavel v Galatským 5:18 „Jste-li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.“ (viz též Paul Johnson, Dějiny křesťanství, str. 38-48, ISBN 80-85959-41-0).
Podobně účelové je tvrzení, že biblickým vzorem pro podávání zpráv z kazatelské služby je příklad v Lukášovi 9:10 „Když se apoštolové vrátili, vypravovali mu, co všechno učinili.“
Pravidla pro vyloučení
Biblické důvody pro vyloučení ze sboru jsou uvedeny v 1.Kor. 5:11 a Tit. 3:10, 11. Organizace vylučuje mnohé za to, že se odmítají „mýlit s organizací“ a označuje je za odpadlíky pro jejich myšlenky, ne skutky. Ve 2. Jana 1:9 je napsáno, že má být zavržen ten, kdo „…nezůstává v učení Kristovu…“ ne ten, kdo nezůstává v učení organizace. (viz Zneužití exkomunikace )
Symbol života
|
Krev je symbol života. Strážná věž učí, že je správné v krajním případě obětovat samotný život (nepřijetím transfůze), aby svědek Jehovův projevil správnou úctu k pouhému symbolu života. (Viz Duše, krev a život v Bibli )
Další informace viz: Symbol života povyšují nad život
Přijímání symbolů
Bible opakovaně uvádí, že přijímání symbolů při Památné večeři připomíná odpuštění hříchů. Symboly mají přijímat všichni, kdo přijali Ježíše Krista. Mat 26:28, Jan 6:48-59.
„Tato generace nepomine“
Ve Strážné věži z 15. února 2008 byla zveřejněna další změna výkladu pojmu „tato generace nepomine“. Proč vedoucí sbor nezmínil, že se tímto výkladem navrací k vysvětlení z roku 1927? (Srovnej Strážnou věž z 15. února 2008, str. 24 se Strážnou věží z 15. února 1927, str. 62, angl.) Stručný přehled vývoje nauky o "generaci" je níže2). V Bibli je uveden jasný návod, jak poznat falešného proroka: „Jestliže ten prorok mluvil v Jahvově jménu a jeho slovo zůstává bez účinku a nenaplňuje se, pak Jahve to slovo neřekl. Prorok mluvil opovážlivě. Nemusíš se ho bát.“ (Deuteronomium 18:22, JB)
|
Strážná věž, 15. února 2008, str. 24. Pro zobrazení celé strany klikni zde. |
Zákonictví
Společnost Strážná věž přehnaně zdůrazňuje poslušnost pokynů organizace na úkor poslušnosti vlastního svědomí. Ježíš to označil jako zákonictví. Vedoucí sbor vytváří pomocí systému podávání zpráv z kazatelské služby, činnosti cestujících dozorců a článků v časopisech, soustavný tlak na podávání „výkonu“. Podle skutků je pak hodnocena i „duchovní zralost“ zvěstovatelů. Ježíš učil: „Jděte tedy a naučte se, co to znamená: ‚Chci milosrdenství, a ne oběť.“ (Matouš 9:13) (viz R.Franz, Hledání křesťanské svobody, kapitola 8, Zákonictví – nepřítel křesťanské svobody)
Etické rozpory
Věřím, že se působení Svatého Ducha na pisatele Bible projevovalo, kromě jiného také tím, že upřímně a otevřeně psali o svých selháních a omylech. Pozoruješ na chování „věrného a rozvážného otroka“ něco podobného? Uvažuj, prosím, o následující příkladech:
Civilní služba
Kvůli odmítání civilní služby byli mnozí bratři vězněni nebo vyloučeni. V článku „Splácejte césarovy věci césarovi“ (w96 5/1 str. 19-20 odst. 18) byla uvedena změna těmito slovy:
„…Je-li taková občanská, civilní služba společensky prospěšná a není-li spojena s falešným náboženstvím či z jiného důvodu nepřijatelná pro svědomí křesťana, svědkové Jehovovi se na ní obvykle podílejí. To často vedlo k vynikajícímu svědectví a někdy to umlčelo ty, kdo svědky falešně obviňovali z protivládních postojů.“
Kdo tu dobu zažil, pamatuje, že „obvykle“ se na ní do té doby bratři nepodíleli, protože by byli vyloučeni. (viz Svědkové Jehovovi a civilní služba)
Registrace NSSJ v ČR
V žádosti o registraci v roce 1993 NSSJ třikrát účelově tvrdila, že nevyučuje nauky, které v té době své členy vyučovala. V roce 2000 dokonce odpověděla stejnému ministerstvu na obdobnou otázku o odmítání krve takto: „… nepřijímání krve je jednou z nauk NSSJ.“ Bratři na svojí obhajobu v roce 1993 uváděli, že šlo o odpovědi formulované jakousi „právnickou řečí“. (viz Registrace) Způsob registrace NSSJ však prozkoumával i soud v roce 2003. V rozsudku je uvedeno: „…na dotaz MK ČR při řízení o registraci NSSJ podali Svědci Jehovovi ministerstvu JINÉ ÚDAJE, než které pak ve svém učení NSSJ tehdy praktikovala.“ (viz kniha Život je svatý, str.137, ISBN 80-86263-86-X)
Zpovědní tajemství
NSSJ se snažila získat právo zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními (zpovědní tajemství) pro své sborové starší. Aby NSSJ splnila zákonné podmínky účelově uvedla, že má skupinu osob, kterou lze zařadit pod pojem „duchovní“. (viz Svědkové Jehovovi a „mlčenlivost duchovních“ )
Samospravedlnost
Organizace tvrdí, že jedině ti, kteří jsou jejími členy a přijímají její výklad Bible a vedení, jsou pravými křesťany. Přijetí tohoto názoru klade základ pro samospravedlivý postoj. Mnozí členové se pak dívají na lidi mimo organizaci poněkud svrchu. (Luk 18:10-14)
Manipulace
V publikacích Společnosti, jsou často patrné prvky manipulace. Podsouvají zkreslené informace s cílem ovlivnit mysl a svědomí věřících při jejich rozhodování o osobních věcech. Jeden příklad takového vyjádření pro ilustraci: „Pokud v současné době studuješ na vysoké škole, proč bys v modlitbě nezvážil možnost odejít a dělat něco lepšího?“ (viz G. Lösch, proslov v Monze, 22. května, 2005 ) Podobné „vyrovnané“ rady dostávají SJ často ke vzdělání, k rození dětí, ke svobodnému stavu, k výběru koníčků a zaměstnání, které „by je mohlo pohltit“ atp.
Aby byl výčet objektivní, bylo by správné uvést nyní jako protiváhu souhrn věcí, které Organizace dělá správně a ve kterých se Písma drží. Bez ohledu nato, jaký rozsah by takový seznam měl, však Bible jasně říká, že když někdo porušuje jedno přikázání, porušuje celý zákon. Je nutné, aby činil pokání a ne se omlouval jinými dobrými skutky. Jakub 2:10, 11 (NS) "Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné [věci] klopýtl, stal [by] se vinným [ve] všech. Vždyť ten, kdo řekl: ,Nezcizoložíš, řekl také: ,Nezavraždíš. Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona."
Závěr
Organizace svědků Jehovových může některým lidem vyhovovat. Jsou to lidé, kteří mnohdy rádi vidí svět černo-bíle a chtějí být zbaveni odpovědnosti za rozhodování. Život jim tak plyne v pocitu, že dodržováním pravidel organizace, prokazují službu Bohu. Je-li ten bratr či sestra s takovým náboženstvím spokojen, možná i jemu Jehova Bůh žehná. V případě židovského národa to tak bývalo a víme, že Bůh posuzuje lidi individuálně s ohledem na jejich svědomí.
Co však, jestliže někdo cítí, že ho taková forma náboženství dovedla jen k duchovní stagnaci a třeba i k rozčarování? Samotný odchod z organizace svědků Jehovových nic nevyřeší. Pokud odejdeš z organizace kvůli znechucení nebo zklamání nebo budeš proti své vůli vyloučen, budeš zřejmě cítit hlavně hořkost a křivdu. Ne svobodu a radost. Možná se budeš dlouho trápit pocitem, že jsi o něco cenného přišel (přinejmenším o přátele). Nemůžeme ale žít jen svou minulostí, chceme-li se duchovně rozvíjet. To by nás zpomalovalo a vracelo zpět.
Mnozí bratři zůstávají v Organizaci jen jako formální členové. Hlavní důvod je zřejmě strach, že by po odchodu z organizace měli jejich přátelé, známí a i rodinní příslušníci zakázáno se s nimi stýkat. Není členství v organizaci, která takto ovládá své členy, duchovní pastí?
Mohu-li mluvit ze své zkušenosti, jsem rád, že jsem dal Bohu prostor, aby mě vedl. Pán mi poskytl čas, abych duchovně dozrál. Můj vztah k němu se posílil a láska k Ježíši Kristu stojí nyní na novém základě. Mohl jsem se sblížit s novými bratry, kteří cítí podobně jako já. Hledal jsem je nejprve mezi bývalými svědky Jehovovými, kteří odešli z organizace kvůli Bohu a pak jsem také občas zašel na shromáždění církví v okolí. Tak jsem poznal další Bohu oddané bratry a sestry, mnohdy s širokým duchovním rozhledem a křesťanskou zkušeností. Proto, když jsem nyní vyloučením mnohé bratry ztratil, necítím se osaměle. Nespěchal jsem s odchodem a tak mám nyní pocit, že jsem vyloučením získal a ne ztratil. Musím ale dodat, že díky Bohu i moje manželka uvažuje obdobně a jsme si navzájem oporou. Naše děti jsou ještě poměrně malé. Rodina tedy zůstala sjednocená ve víře a za to jsem Bohu velmi vděčný.
Zpětně vidím ve svém duchovním vývoji dva milníky, které změnily způsob mého uvažování a uctívání Boha:
1. Přiznal jsem si: je-li moje uctívání Jehovy a porozumění Písma skutečná pravda, není třeba se bát samotných informací, protože skutečná pravda v nezaujatém srovnání se lží vždy obstojí a posílí se. Od té doby už jsem informace třídil na pravdivé a nepravdivé nebo zkreslené a nikoliv na tzv. informace „od Společnosti“ a odpadlické, jak jsem to dělal dříve. Postupně jsem přestával cítit nutkání hned posuzovat všechny odlišnosti v náboženských otázkách. Prostě jsem si rozšiřoval obzory získáváním informací a důvěřoval jsem Bohu, že mi ukáže, čeho se mám držet.
2. Přijal jsem před Bohem v plné míře svojí osobní odpovědnost za svou víru, svědomí, hříchy i pochybnosti. Předtím jsem byl přesvědčen, že Bůh po mě žádá, abych jen poslouchal vedoucí sbor. Jestli se oni mýlí a nebo chybují, budou se oni zodpovídat Bohu. Já, budu-li poslušný, budu bez viny. Podobně se ale omlouvali i mnozí váleční zločinci. Na svou obhajobu zpravidla uvedli, že jen poslouchali rozkazy. V protikladu k tomu, čteme v Římanům 14:12 „Každý z nás tedy [sám] za sebe vydá počet Bohu.“
Zveřejněním tohoto dopisu jsem se rozhodl ukončit jednu dlouhou a krásnou etapu svého života, abych začal novou, ještě krásnější. Věřím, že bude krásnější především proto, že mě Bůh k sobě přivádí blíž, než jsem si kdy myslel, že je možné. Jakoby mi apoštol Pavel mluvil z duše, když napsal „Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu. A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám [to] za hnůj, abych získal Krista a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která [je] ze Zákona, ale tu, [která je] z víry v Krista, tu spravedlnost, [která je] z Boha na základě víry.“ Fil 3:7-9 (NS).
Milý bratře, milá sestro,
ať už zůstaneš členem organizace nebo ne, studuj prosím Bibli a nech ji mluvit. Srovnávej různé překlady a modli se k Bohu o porozumění. Uvažuj o příkladu Mojžíše. Bylo mu už asi 80 let, když na poušti narazil na ohnivý keř … Kdo by si tenkrát pomyslil, že ty nejkrásnější duchovní zážitky má Mojžíš teprve před sebou.
Přeji Ti krásný den
Jirka Hrádek, 22.2.2008
Další články tohoto autora:
- "Proč nemohu přijít na Památnou slavnost.", http://www.rozcesti.org/cs/pro%C4%8D-nemohu-p%C5%99ij%C3%ADt-na-pam%C3%A1tnou-slavnost
- "Pane, ke komu půjdeme?", http://www.rozcesti.org/node/378
Zkratky
NWT – Překlad nového světa, vydala Watch Tower and Bible Society
NS – Nová smlouva. Český studijní překlad – Nový zákon, vydalo Nakladatelství KMS
NBK – Nová Bible kralická, Praha, 2006, Nadační fond Nové Bible kralické
JB - Jeruzalémská Bible
1) Božství Ježíše Krista
Kolosanům 2:9 - V Ježíšovi tělesně přebývá plnost Božství
[NS] Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.
[CEP] V něm je přece vtělena všechna plnost božství;
[NBK] V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství,
[NWT] protože v něm tělesně přebývá celá plnost božské podstaty.
Pozn pod čarou - „Božské podstaty.“ Dosl. „božství“. Řec. the•o´te•tos; lat. di•vi•ni•ta´tis.
Římanům 9:5 - Kdo je požehnaný Bůh?
[NBK] jejich jsou otcové a z nich tělesně pochází Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný na věky! Amen.
[NS] jejich [jsou] otcové a z nich podle těla [pochází] Mesiáš, který je nade vším, Bůh požehnaný na věky. Amen.
[KB] Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen.
[NBK] jejichž [jsou] otcové a z nichž podle těla [pochází] Kristus, který je nade vším, požehnaný Bůh na věky. Amen.
[NWT] jimž patří praotcové a z nichž [vzešel] KRISTUS podle těla: [Buď] navždy požehnaný Bůh, který je nade vším. Amen.
1Timoteovi 3:16 - Bůh se zjevil v těle (viz pozn. 13)
[NS] A vpravdě veliké je to tajemství zbožnosti: ([Ten,] který)(13) se zjevil v těle, byl ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, byl hlásán národům, ve světě mu uvěřili, byl přijat ve slávě vzhůru.(13) var.: Bůh;
[CEP] Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.
[KB] A v pravdě velikéť jest tajemství zbožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, vzhůru přijat jest ve slávu.
[NWT] Ano, posvátné tajemství této zbožné oddanosti je nepochybně velké. ‚Byl učiněn zjevným v těle, byl prohlášen za spravedlivého v duchu, objevil se andělům, kázalo se o [něm] mezi národy, uvěřili v [něj] ve světě, byl přijat nahoru ve slávě.‘
2) Přehled jak se během let měnila vysvětlení textu „tato generace nepomine“:
C. T. Russell učil, že „tato generace“ se týká lidí obecně, kteří žili v určitém období historie (Bitva Armageddon, str. 603-605)
J. F. Rutherford to změnil v roce 1927 tak, že se to týkalo jen členů „nového stvoření“, pomazaných. „Někteří členové nového stvoření budou v době Armagedonu na zemi.“ (w27, 2/15, str. 62)
V roce 1942 se už „tato generace“ nevztahovala jen na pomazané. (w42, 7/1, str. 204, odst. 43)
V roce 1949 bylo jasněji vysvětleno, že „od roku 1914 dál má současný protějšek v naší generaci. Tato generace je ta, jež uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích, jak předpověděl Daniel.“ Očekávalo se, že generace z r. 1914 bude přítomna, aby byla svědkem konce tohoto systému. (w49, 7/15, str. 215, odst. 19).
V letech 1977-78 Albert Schroeder při své cestě po Evropě naznačoval, že výraz tato generace se vztahuje na generaci „pomazaných“. Po jeho návratu do USA se tématem zabýval vedoucí sbor a rozhodl, že je třeba zachovat postoj naléhavosti a v SV 79/8 (samizdat) jen upřesnili, že „generace zahrnuje lidi, kteří mohli válku „pozorovat“, ale nemyslí se tím děti, které se zrovna narodili“. (viz R. Franz, Krize svědomí str. 194 a Hledání křesťanské svobody str. 402) (R. Franz je očitý svědek projednávání.)
|
|
Strážná věž, 15. února 2008, str. 24. Pro zobrazení celé strany klikni zde. |
Nyní, v roce 2008, se dozvídáme, že „Jako třída, tito pomazaní tvoří dnešní ´generaci´ současníků, kteří nepominou, ´dokud se všechny tyto věci nestanou´.“ (w08, 2/15, str. 23-25). (Srovnej Strážnou věž z 15. února 2008, str. 24 se Strážnou věží z 15. února 1927, str. 62, angl.)
© Infofórum Straznavez.CZ, www.straznavez.cz