"Vážení správci webové stránky. Děkuji za pomoc, kterou jste mi poskytli zveřejněním mého příběhu. Prosím o zveřejnění pokračování, které popisuje ničivé účinky nedokonalosti našich biblických nauk na moji nedokonalou psychiku. Kéž by se mnou o tom začali komunikovat moji milovaní bratři, nebo alespoň někdo, kdo se v tom vyzná. Opravdu zoufale volám o pomoc!" (2.část příběhu Jana Šubrta)
(Komentář k příběhu Jana Šubrta - viz zde)
Past na Davida
Představte si, že jste mladičkým Davidem a právě jste zvítězili v boji nad obrem Goliášem. Nemáte ani tušení, že tímhle vítězstvím jste si položili základ pro mnohem horší boj. Boj o vyváznutí z pasti na Davida, kterou mu nastraží Bohem pomazaný Saul. Ta past je v Bibli popsána už tři tisíce let. Přesto drtivá většina lidí nikdy nebyla schopna přijmout fakt, že i je Bůh dovolí zkoušet takovou pastí! Povšimněte si prosím, že i Ježíš se podle evangelií ztotožňoval s Davidem, prchajícím před Saulem. Ježíš byl totiž zkoušen stejným druhem pasti.
Pokud zůstaneme v Čechách, tak velice zřetelně je vidět tato past v příběhu Jana Husa. Tenhle druh pasti je mistrovským Satanovým dílem a mnoha lidem, kteří do ní upadli, způsobil naprostou záhubu.
Příkladem takové záhuby jsou Židé uprchlí do pevnosti Masada po roce 70 n.l.. Zvolili hromadnou sebevraždu místo podřízenosti Římu. Mám velký strach, že do podobné pasti chce Satan zavléci celou organizaci svědků Jehovových. Mohli bychom si myslet jako starověcí Židé, že vzdorem vůči nadřazené autoritě sloužíme Bohu a odměnou nám za to bude Armagedon. Armagedon podle Kristova zákona. Jakým soudem jsme odsuzovali ostatní organizace, takovým bude souzena ta naše! Kéž by k tomu nedošlo!
Ale jak máme mít šanci vyváznout z pasti, jejíž existenci sami popíráme? Sami tvrdíme, že nevěřící lidé nemohou odolat satanským silám, pokud existenci satanských sil popírají. Jak bychom mohli my vyváznout z Davidovy pasti, když nejsme ochotni připustit, že Bůh dovoluje přinejmenším už tři tisíce let, aby touto pastí Satan zkoušel Boží lid?
Chápeš prosím, milý příteli, jaký druh sil používá Satan v Davidově pasti? Davida chtěla zahubit síla Jehovova pomazaného, Saula. V případě Ježíše to byla síla celé tehdy schválené Jehovovy pozemské organizace. V případě Jana Husa síla jediné organizace křesťanské! To je finta Davidovy pasti! Ty síly, které tě ničí, jsou vlastně dobré. Jakmile ty síly odmítneš respektovat, odmítneš tím Boha. Jakmile se těm silám jenom podřídíš, podřídíš se Satanovi. A navíc jsou to síly, které tě osvobodily zatím ze všech ostatních druhů Satanových pastí. Proto máš na ty síly pevná pouta a jejich neuposlechnutí jsi už mnohokrát odsoudil jako zradu vůči Bohu. I David jistě odsoudil ty, kteří nerespektovali teokratické postupy inspirovaných Písem, a najednou se musel rozhodnout, zda sám poruší inspirovaný pokyn ohledně nejedení posvátných chlebů. Kdyby David poslechl tento inspirovaný pokyn a odmítl dát svým mužům jídlo, zhřešil by proti Bohu tím, že by porušil zásadu rozumnosti. Neboť Bůh tento pokyn nechal inspirovat pro běžné situace, nikoli pro tu, ve které byl David! Nemohl si ale to samé říci Adam, když mu Eva nabízela ovoce ze stromu poznání? Když Bůh dával Adamovi stejný pokyn zakazující jedení určitého druhu jinak chutné potraviny, nebyla ani zmínka o tom, že tenhle zákon platí i na tak extrémní situaci. Vždyť Adam se rozhodoval v situaci, kdy tehdy všichni žijící Boží služebníci byli oklamáni Satanem. Neměl vůbec nikoho, kdo by hadovi odolal. Jak to, že Davidovo porušení zákazu jedení bylo schváleno a Adamovo zavrženo? Jak to, že Kristus odsoudil vůdce pravého náboženství jako syny Ďábla, a přitom stanovil zákon, že každý bude souzen takovým soudem, jaký vynáší nad druhými. Jak to, že Kristus neuposlechl mnoho pokynů tehdejších zástupců Bohem schválené pozemské organizace, a přitom vydal pokyn: "Na stolci Mojžíšově se posadili oni, a proto je poslouchejte!" (Matouš 23:2,3)
Pokud chceš být, příteli, poctivý, tak si prostě musíš přiznat, že skutečnou službu Bohu si nelze nikdy zjednodušit na pouhou poslušnost zásad a zákonů, i kdyby byly stoprocentně inspirované. Kdyby byl David poslušný Bible, jeho muži by neměli sílu, a Saul by je zřejmě dostihl a pobil. Kdyby Ježíš poslouchal Bohem schválenou pozemskou organizaci "právě tak", pak by za nás nikdy nepoložil výkupní oběť. A kdyby Jan Hus neokusil kostnické plameny, tak by možná dodnes církev upalovala lidi, kteří poslouchají Boha spíše než církevní výklady Písma! Písmo i církev jsou Boží nástroje a ne Bůh! A Boha nelze najít v jeho nástroji! A jistou cestou ke smrti je odmítat poslušnost Bohu kvůli poslušnosti nějakého Božího nástroje! Postavit Boží nástroj nad Boha je chybou, stejně jako je chybou odmítnutí respektovat existenci Božího nástroje. Proto bylo pro Davida nemyslitelné, aby Saulovi ublížil, i když ho mohl zabít. Proto si Ježíš nezavolal na pomoc dvanáct legií andělů!
"Ten, kdo se odlučuje, bude hledat [svou vlastní] sobeckou touhu; vybuchne proti vší praktické moudrosti." (Přísloví 18:1) |
Na druhé straně psychologové, psychiatři a lidé zastávající ještě jiné druhy "náboženství", kteří mi tvrdí, že organizace svědků Jehovových není matkou, ale macechou, která své děti zubožuje psychologickou manipulací. A přitom vím, že z Davidovy pasti se nedostanu poslušností jedněch ani druhých. Z Davidovi pasti se lze osvobodit pouze poslušností Boha. To znamená přijmout a také ustát plnou odpovědnost za svá rozhodnutí. Už nemůžu říkat, že jsem něco udělal jenom proto, že je to napsáno v Bibli, ale ani ne jenom proto, že mi to nařídil lékař. Bohužel, tuto teorii nedovedu uplatňovat ve svém životě. V Davidově pasti mě drží ambivalence.
Jaká ambivalence?
Některé středověké mučící nástroje fungovaly tak, že tělo bylo vystaveno dvěma opačně působícím silám takové velikosti, že došlo k poškození nebo dokonce roztržení těla.
Ambivalence je vlastně přílišná rovnováha protichůdných sil, která může úplně roztrhnout psychiku nedokonalého člověka. Svědkové Jehovovi se totiž učí extrémně snášet působení určitých sil. Například, když nás někdo ve službě shodí ze schodů, učíme se reagovat vlídností a sebeobětováním. Tak vznikají silné vazby, které pak mohou plnit úlohu pout na skřipci. Naši psychiku pak dovedou roztrhnout síly jako poctivost a láska k dobru na straně jedné, a na straně druhé třeba loajalita a úcta k autoritě. Tedy síly, o kterých mnoho lidí neuvěří, že se k nim ještě v dnešní době někdo dovede tak silně upnout.
Ambivalenci, která mě drží v Davidově pasti, se pokusím znázornit na střetu dospívajícího chlapce s jeho strejdou. Oba žijí mezi svědky Jehovovými. Spor, který vzniká mezi chlapcem a jeho strejdou je pokusem o umělecké znázornění vnitřního konfliktu jediného člověka.
Není proto možné jakékoli názory, obsažené v tomto spisu, ztotožňovat s náboženskými názory autora. Ani tehdy, pokud jsou pronesena vypravěčem, který příběh popisuje svému příteli:
Příteli, ten chlapec klade ve vyprávění své otázky dospělému strejdovi. Strejdovi bude z těch otázek pěkně horko. Otázky totiž chlapec zakládá na tom, co se dočetl v publikacích svědků. Nejsou to doslovné citace. Jsou to vlastní slova dítěte, které si ty publikace přečetlo. Koho by zajímalo doslovné znění, může se podívat do skutečných publikací podle odkazů. V rodinách svědků se někdy stává, že rodiče nezvládají vést se svým dospívajícím dítětem biblické studium. Poprosí proto známého, aby vedl studium místo nich. Děti oslovují ostatní mužské členy sboru většinou: strejdo.
Náš Kristus spadl z nebe
Pro pochopení tohoto rozhovoru si, příteli, bude dobré přečíst devátou kapitolu biblické knihy Zjevení. Je to pár veršů. Ale ticho, strejda už mluví:
"Chlapče, víš, proč je naše náboženství to jediné správné? Protože my jediní bereme Bibli jako skutečné Boží slovo. Podívej se, třeba tady v Ekumenickém překladu. V předmluvě ke knize Zjevení tam ti lidé z jiných církví napsali, že v knize Zjevení nejsou konkrétní zašifrované informace pro budoucnost. A přitom kniha Zjevení začíná tím, že jsou v ní napsány věci, které se záhy stanou. Ano chlapče a také začíná tím, že je napsána jen pro Boží služebníky. Rozumíš, chlapče?" "Ano, strejdo, říkáš mi, že svědkové věří tomu, že Zjevení obsahuje konkrétní informace, a že je pro Boží služebníky." "Správně, chlapče. Proto jsem ti dal tu velkou červenou knihu Zjevení - Jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo!, která obsahuje výklad. Přečetl sis ji?" "Ano, strejdo, a mohl bych se tě na něco zeptat?" "To mám radost, chlapče, jen se ptej." "Strejdo, co to znamená, když nějaký anděl spadne z nebe?" "Chlapče, padnout a znovu vstát může jen hříšný člověk. Boží andělé jsou dokonalí, nepadají." "Takže, když je o andělovi řečeno, že spadnul, musí to být zlý anděl." "To bude určitě Satan." "Strejdo, takže nás svědky vede Satan, co?" "Fuj chlapče, co to je za nesmysl." "No strejdo, tady v té knize Zjevení-vrcholí se píše, že ta spadlá hvězda je anděl propasti, a ten že vypustil z té propasti kobylky. Dál se tady píše, že ty kobylky jsme my svědkové, a že nás vede ten anděl propasti." "Ukaž chlapče. No ovšem. Ten anděl propasti to je přeci Kristus." "Strejdo, ale ty jsi říkal, že když nějaký anděl spadne, tak je zlej." "Podívej chlapče. Vyložit knihu zjevení umí jen věrný a rozvážný otrok. A když otrok napíše, že to je Kristus, tak tomu můžeme věřit."
"Pohleďte, dal jsem vám autoritu zašlapat pod nohama hady a štíry, i nad celou mocí nepřítele, a rozhodně vám nic neublíží. " (Lukáš 10:19) |
"To je snadné, chlapče. Štír symbolizuje v každém podobenství něco jiného." "Aha strejdo, takže to, co symbolizuje v celé Bibli démony, to symbolizuje ve Zjevení nás svědky jako nedémony?" "Správně, chlapče. Vidíš, jak to chápeš." "Ale strejdo, můžu se ještě zeptat?" "No jistě." "Proč ale je v šestém verši deváté kapitoly napsáno, že trápíme lidi až k smrti?" "No to je proto, že těm lidem to tak připadá. Protože je trápí to, že oni mají špatné náboženství a my dobré." "Ale strejdo, ty jsi mi na začátku říkal, že my věříme, že kniha Zjevení byla napsána pro Boží služebníky, ne? A proč teď říkáš, že je napsána z pohledu Božích odpůrců?" "Vidíš chlapče, jak by ses do toho sám zamotal. Bez pomoci věrného a rozvážného otroka bysme Bibli vůbec nepochopili." "Ale strejdo?" "No copak?" "Ty jsi přeci říkal, že tu knihu doopravdický Boží služebníci budou moct pochopit, ne?" "To ano chlapče." "Strejdo, a tak proč my bysme ji nemohli pochopit bez otroka?" "Protože otrok je Boží sdělovací prostředek, chlapče. Jak by tu Bibli mohl otrok pochopit, kdyby to neměl od Boha?" "A strejdo, Satan ten taky chápe Bibli?" "Jó chlapče, Satan zná Bibli moc dobře a umí to narafičit tak, že si lidi myslí, že poslouchají Boha. A ve skutečnosti poslouchají Satana." "A strejdo, kdo rozumí Bibli líp, Satan nebo Otrok?" "Chlapče, to jsou otázky. Pojď se raději podívat do té červené knížky Zjevení-vrcholí. Určitě tam bude vysvětleno, proč ten spadlý z nebe je Ježíš. No ovšem, vidíš. Je to jasné. Ve dvacáté kapitole biblické knihy Zjevení má Kristus taky klíč od propasti jako ta spadlá hvězda. Proto ta hvězda musí být Kristus. Styď se chlapče, kdybys četl pozorněji, tak by ti to bylo taky jasné." "Ale strejdo, štíři ve všech podobenstvích lidi trápili, a přitom to byli jednou démoni a jednou svědkové. A tím klíčem ten Satan propast otevřel. Zatímco Ježíš tím klíčem propast zavřel. My s maminkou taky domovní dveře jeden otvíráme a jeden zavíráme a přitom nejsme stejná osoba." "Jenomže chlapče, věrný a rozvážný otrok ty své výklady podpírá odkazy na Bibli." "To já jsem, strejdo, taky našel. A je v Bibli hnedka dvakrát: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá". (viz Přísloví 26:27, Žalm 7:15) Podle toho textu by měl být spadlou hvězdou ten, kdo nakonec spadne do jámy." "Chlapče, ty ale nemáš právo vykládat Bibli. To právo má jen otrok." "Ale proč on jo a já ne?" "Protože to tak říká Bible u Matouše 24:45." "Ale strejdo, to je tautologie. To jsme se učili ve škole v matematické logice. Ty v dokazování používáš dokazované. To je podvod a za to bys dostal ve škole pětku." "Kdo ti to v té škole zas popletl hlavu, chlapče? Jaká tautologie? Já věřím výkladům věrného a rozvážného otroka celý život a nikdy jsem na žádný podvod nepřišel. Ty to slyšíš poprvé a hned prý podvod. Zopakuji ti to. Svědkové jsou pravé náboženství, protože berou Bibli jako Boží slovo. Bible říká, že právo vykládat Bibli má věrný a rozvážný otrok. A proto tím, že posloucháme otroka, posloucháme vlastně Boha, rozumíš?" "Ano strejdo, je to jako s tlumočníkem, že?" "Správně chlapče. Věrný otrok nám tlumočí biblické poselství, abychom mu dobře rozuměli." "Ale strejdo, já jsem o tom mluvil s kamarádem ve škole. Ten je katolík a ten říkal, že Bibli umí správně tlumočit jen katolická církev. A já jsem se nedal. Řekl jsem mu to právě o tom tlumočníkovi." "No výborně, chlapče. Vysvětlil jsi spolužákovi, že správný tlumočník je jen věrný a rozvážný otrok?" "Ne strejdo. Ale řek jsem mu, že to o sobě musí říkat úplně každej tlumočník, aby se uživil. Podívej, strejdo. To je jako s tím Ježíšem, co spadl z nebe. Selskej rozum dá, že je to blbost. Ale vy to baštíte." "Ale chlapče, takhle se nesmí mluvit. To by mohlo být rouhání!" "A strejdo, kdo se rouhá? Otrok, když připisuje Kristu pád z nebe, nebo já, když říkám, že je to blbost?" "Samozřejmě ty, chlapče, ale omlouvám se ti, neměli jsme se hned pustit do Zjevení. Myslel jsem, že jsi duchovně zralejší a že tě nadchne, jak otrok umí vykládat složité nauky. Existují jasné biblické důkazy, že právě naše organizace je jediná správná. Příště si ty důkazy začneme probírat. Probereme si kázání dobré zprávy, neutralitu ve válkách a posvěcování Božího jména." Chlapec se rozbrečel. "Tak jo strejdo. Protože já tomu opravdu nerozumím."
Proč se svědkové Jehovovi považují za kobylky
 |
| Ilustrace z knihy Zjevení vrcholí |
Chlapče, dneska ti ukážu, jak naše celosvětové kázání vyvrací tvé veškeré pochyby. Podívej, my svědkové kážeme ve více než v 200 zemích a trávíme kázáním víc než miliardu hodin ročně. Je nás víc než 6 miliónů kazatelů. Ale strejdo, spolužák katolík mi říkal, že jich je daleko víc a jsou mnohem starší a jejich faráři taky evangelizují. Ale strejdo, já jsem mu z Bible ukázal, že mluvit o Kristu mají všichni Kristovi následovníci. A že křesťan nemá být placené zaměstnání, protože apoštol Pavel šil stany, Petr byl rybář, a nikdy neměli opatření podobné platu faráře. Správně chlapče, mám z tebe radost. Takže tomu rozumíš. Ale strejdo, nemohlo by to být jinak? Co myslíš, chlapče? No strejdo, naše publikace píšou, že katolickou církev ovládá Satan, protože se zamíchala do politiky a obchodu. A politika a obchod jsou od Satana. No ano, chlapče, ale to takhle otevřeně svému kamarádovi katolíkovi neříkej. To bys byl zase moc horlivý. Ale strejdo, když dovedl Satan zorganizovat tu katolickou církev, proč by nedovedl zorganizovat i tu naši? Chlapče, vždyť jsi to sám řekl. V ostatních církvích je evangelizace jako zaměstnání. Satanův svět využívá moci peněz. A tak ti, kdo evangelizují v ostatních církvích, čerpají sílu ze svých platů. Chlapče, málo by zůstalo farářů, kdyby si museli na živobytí vydělávat tak jako my, svědkové, vlastníma rukama. A strejdo, myslíš, že Satan by teda nedoved zorganizovat evangelizaci bez platu, jako je ta naše? Jak jsi na to přišel, chlapče? Strejdo, to ta propast z deváté kapitoly Zjevení. Biblická kniha Zjevení i tenhle její výklad kniha Zjevení-vrcholí ukazují, že propast je symbol nečinnosti. Ano chlapče, to je správně. A strejdo, v knížce se píše, že ostatní církve jsou v propasti nečinnosti, a proto jsou duchovně mrtvé. A nikdo by nevěřil tomu, že církev může k činnosti vést Satan. Správně chlapče, a právě proto naši bratři ve třicátých letech říkali všem, že náboženství je léčka a podvod. (viz Svědkové Jehovovi - Hlasatelé Božího Království, str. 94). Ale strejdo, jak to může být od Satana, když ta náboženství učí víru v Krista?
Kdo je Abaddon, anděl propasti? "Ve Zjevení 9:11 je však slovo „Abaddon“ použito jako jméno „anděla propasti“. Odpovídající řecké jméno — „Apollyon“ — znamená „ničitel“. V minulém století se někteří lidé snažili dokázat, že se tento text prorocky vztahuje na takové jednotlivce, jako byli císař Vespasianus, Muhammad, a dokonce Napoleon; anděl byl obecně označován jako „satanský“. Je však třeba si povšimnout, že Zjevení 20:1–3 představuje anděla, který má ‚klíč od propasti‘, jako Božího představitele z nebe. Není „satanský“, ale naopak Satana spoutává a vrhá do propasti. " |
Od skutečného Božího názoru nebo od oficiálních nauk církve? No chlapče, my neznáme nic přesnějšího než nauky církve. Ale už bratr Russell říkal, že když někdo pozná něco lepšího, ať nám to řekne. Strejdo, bratr Russell ale nevyžadoval, aby ostatní zastávali jeho názory. S vylučováním za sporné nauky začal až bratr Rutherford. Ano chlapče, protože bratr Rutherford pochopil, že když si v církvi bude moc dělat každý co chce, tak ta církev zanikne. Musel proto vyloučit odpadlíky.
Strejdo, já jsem nešťastnej, čím víc ty důkazy probíráme. Mě se čím dál víc zdá, že měl pravdu ten upálený Jan Hus. On říkal, že církev, to není žádná organizace zaregistrovaná u pozemských úřadů. Říkal, že skutečný člen církve je ten, koho za člena církve považuje Bůh. Víš co, chlapče, máš dobré srdce, ale hlavu popletenou. Příště si o tom pohovoříme, chceš? Chlapec se rozplakal. Tak jo, strejdo. Pořád cítím hroznou nejistotu.
Které je to jediné jméno, v němž je záchrana?
Příteli, pro ověření těchto informací bys potřeboval encyklopedii Hlubší pohled na písma, kterou svědkové vydali pro potřeby svých vlastních členů. Je ovšem dovoleno ji půjčit. Ale i bez ověření pramenů bude, myslím, poučné sledovat metodu, pomocí které svědkové staví nauku zvanou Boží jméno. Strejda začíná chlapci vysvětlovat: Chlapče, doufám, že dneska ti poskytnu jasné důkazy o tom, že jenom svědkové Jehovovi jsou pravým náboženstvím, jak to učí naše nauka o organizaci, která byla ustanovena roku 1925. (viz Svědkové Jehovovi - Hlasatelé Božího Království, str.78)
V modlitbě Otčenáš řekl Ježíš: "Buď posvěceno tvé jméno". Třetí přikázání desatera zní: "Nepoužiješ Boží jméno nevhodným způsobem".(Matouš 6:10, 2 Mojžíšova 20:7) A která církev, chlapče, používá Boží jméno? V Římanům desáté kapitole cituje Pavel Joelovo proroctví, které cituje i Petr ve Skutcích, že každý vzývající Jehovovo jméno bude zachráněn. (Římanům 10:13 Skutky 2:21 Joel 2:32).
"Proč se tedy v existujících rukopisech Křesťanských řeckých písem neboli takzvaného Nového zákona toto jméno nevyskytuje? Zřejmě proto, že v době, kdy byly tyto dnes existující rukopisy pořízeny (ve třetím století n. l. a později), již byl původní text apoštolů a učedníků pozměněn. Božské jméno v podobě tetragrammata tedy pozdější opisovači nepochybně nahrazovali slovy Ky´ri·os a The·os´. " |
Strejdo, ale takováhle bezmezná důvěra tě může dovést až ke lži. Takovou lež jsem našel v tom, jak ty vyučuješ nauku o Božím jménu. Clapče, vyučuji jenom to, co je v poznámkách k Překladu nového světa, že pro potvrzení JHVH v novém zákoně našel otrok shodu v hebrejsky napsaných novozákonních spisech. Vidíš chlapče, v našem Překladu nového světa studijním je to v dodatku 1D a v obyčejném překladu je to v dodatku 1A. A strejdo, co to podle tebe znamená? Chlapče, to znamená, že existují nějaké staré svitky nebo knihy, kde je nový zákon napsán hebrejsky, a tam je JHVH zachováno.
Strejdo, teď ale lžeš, protože odporuješ tomu, co napsal věrný a rozvážný otrok v Hlubším pochopení písma (viz sv.1, str.817, heslo "Jehova - Proč není božské jméno ve své plné podobě obsaženo v žádném existujícím starověkém rukopise Křesťanských řeckých písem?") a dokonce i v téhle brožuře o Božím jménu na straně 23 (viz Boží jméno, které přetrvá navždy). Chlapče, jsi drzý. Já se ti snažím laskavě vyložit tuhle informaci, kterou při vyučování používám už patnáct let. To chceš říct, že jsem patnáct let lhal? Chlapče, ty si koleduješ o právní výbor. To chlapče, nevíš, že i ve svitcích od Mrtvého moře se našlo JHVH? A ty svitky jsou ze století ještě před Kristem? A o jaké závažné informaci to vlastně pořád mluvíš? Promiň strejdo nechtěl jsem tě naštvat, raději bych si o tom popovídal příště.
Co svědkové dokázali používáním jména Jehova?
Příteli, máš mé uznání, že jsi dočetl až sem. Ten suchý dialog nyní trochu oživne popisem gest. Chlapec totiž chce strejdovi ukázat přímo fatální problém.
Chlapec pevně sevřel do své ruky Strážnou věž a dal ji strejdovi před oči tak, aby na ni dobře viděl. "Strejdo, čí království každá naše Strážná věž hlásá?" Strejda se na titulní stranu ani nepodívá a zpaměti odpovídá notoricky známou skutečnost. "Přece Jehovovo, chlapče". Chlapec vztyčí ukazovák pravé ruky vzhůru a ptá se dál: "Strejdo, a kterého pána oslovujeme při každé naší modlitbě?" Strejda se nechápavě zadívá na chlapcův ukazovák a trpělivě řekne: "Oslovujeme Pana Jehovu". Chlapec ukazovák namíří na svá prsa a zeptá se potřetí. "Strejdo, a čí jsme svědkové?" Strejda se na chlapce zadívá tázavým pohledem. Chlapec natáhne prosebně ruce ke strejdovi a pokračuje. "Já, strejdo, prostě nemůžu uvěřit tomu, že bychom naráz přestali úplně používat jméno Jehova, a vůbec nikdo by si toho nevšiml. A vůbec by se nenašla ani jedna naše publikace se jménem Jehova. A vůbec by se nenašel ani jediný záznam našich odpůrců o tom, že jsme to jméno přestali používat. Strejdo, já nemůžu uvěřit, že pokud by jsme přestali používat jméno Jehova, že by jsme dál prosperovali jako církev. Vždyť by jsme ztratili své jméno. Vždyť by jsme ztratili vlastně svého Boha".
Strejda se zatváří nanejvýš udiveně, pomalu vstane ze židle a zeptá se: "A proč bychom to jméno měli přestat používat"?
"No strejdo, napodobujeme přeci křesťany z prvního století, ne"? "To ano, chlapče". "A říkáme, že oni používali jméno Jehova stejně jako my dnes?" Strejda se trochu uklidní a pomalu si zase sedá. "No samozřejmě, chlapče, že první křesťané a Ježíš používali jméno Jehova. O tom jsem s tebou chtěl dneska mluvit.". Chlapec si dá hlavu do dlaní a pokračuje. "Ale strejdo, pak je úplně nemožné to vysvětlení v Hlubším pochopení písma na straně 818". Tam se tvrdí, že ve 3.století nebo později přestali tito křesťané úplně používat JHVH. To je ale chyba v datování, protože ostatní naše publikace uvádějí, že dochovalé spisy pocházejí už z 2. století, a ani v těch není ani jedinkrát JHVH. Takže pokud skutečně první křesťané používali JHVH ve svých spisech tak, jako dnes my, pak k odstranění JHVH muselo dojít někdy v první polovině 2. století. To znamená v době, kdy byly naživu spousty lidí, kteří znali osobně apoštoly! I ostatní naše publikace zabývající se historickou věrohodností Bible dokazují, že v tomto období nemohla být Bible vážněji zkreslována" (viz Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné, str. 316, Hlubší pochopení Písma, sv.1, str. 817, Bible - Slovo Boží, nebo lidské? kap.5,6). "Ale chlapče, v knize Celé Písmo je inspirované Bohem a prospěšné nám věrný a rozvážný otrok říká, že Bible se dochovala věrohodná jako celek, ne ale v některých detailech". "Strejdo tvrdíš, že totožnost hlavního a jediného Boha celé Bible je detail a ne celek? Vždyť naše Bible (Svaté Písmo - Překlad nového světa) a naše publikace jméno JHVH obsahují mnohokrát na většině stránek. Navíc se záznam o udajně postupném zanechání používání JHVH nedochoval ani ve spisech odpůrců křesťanů. Kdybychom něco takového udělali dnes my, tak si to odpůrci rozhodně nenechají ujít. A co je nejfantastičtější, strejdo, tu církev to udajné utajení JHVH ani nerozštěpilo. Opravdu si dovedeš představit, že bychom se my dnes přestali modlit k Panu Jehovovi, a nikdo by neprotestoval ani o tom nepořídil záznam?" Chlapec se upřeně zadívá na strejdu a chvějícím hlasem řekne: "Strejdo, víš, co my jsme vlastně tím používáním jména Jehova dokázali? Na příkladu naší církve je jasně vidět, že je něco takového nemožné. Strejdo, jediné možné vysvětlení je, že ti první křesťané nic takového prostě neprodělali. Kdyby ve druhém století prodělali takovouhle změnu Boha, tak by o tom musely zůstat silné stopy v dějinách. Navíc strejdo nevím, jestli je taková změna Boha vůbec možná. Většina náboženství se nechala raději vyvraždit, než aby změnila svého Boha, ke kterému se modlila. Rozumíš mi, strejdo?"
"Chlapče, ale co když někdo ty dějinné stopy odstranil?"
"Strejdo, celé naše náboženství je postavené na tom, že Bible se dochovala téměř přesně, protože ji Bůh chránil, a historii nelze vygumovat. Ale naše nauka o JHVH je postavena na tom, že v tak zásadní věci, jako je totožnost hlavního Boha, ten samý Bůh Bibli vůbec nechránil, a historii že někdo vygumoval. Jediné, strejdo, co jsme ale dokázali naprosto bezpečně, je opačná věc".
"Co myslíš, chlapče?"
"Dokázali jsme, že Bůh dovoluje, aby JHVH bylo do Bible dáváno i odebíráno. Strejdo, my teď máme dvě možnosti. Buď popřeme historii, a tím i věrohodnost Bible, abychom si udrželi nauku o JHVH. Nebo nauku o JHVH musíme od základu upravit". "Chlapče, to přeci nejde". "Proč ne, strejdo, vždyť jde jen o nové světlo v jedné nauce. Takových změn jsme zvládli už mnoho". "Chlapče, ale nové světlo může zveřejnit jen věrný a rozvážný otrok". "Strejdo, já budu tedy trpělivý. Tady jsem ti napsal seznam problémů ohledně Božího Jména." Strejda čte:
1) Ani v jednom z 13 000 dochovaných starých rukopisů nového zákona se neobjevuje JHVH. (Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné, str. 316, Hlubší pochopení Písma, sv.1, str. 817, Bible - Slovo Boží, nebo lidské? kap.5,6).
2) Nejstarší z nich jsou z 2. století po Kristu a v historii není žádná stopa o změně jména hlavního Boha křesťanů.
3) Činnost svědků Jehovových dokázala, že taková stopa by musela být v každé písemnosti z té doby, neboť Jehova se nalézá v každé písemnosti svědků.
4) Svědkové Jehovovi používají v Hlubším pochopení při dokazování nauky o JHVH (heslo Jehova) nepřesnosti, silně podezřelé a pro svědky naprosto netypické.
a) Píšeme, že ke změně jména došlo ve třetím století nebo později, přitom několik dalších publikací tvrdí, že existují texty z druhého století a žádný z nich JHVH neobsahuje.
b) Aquilův překlad je bez vysvětlení použit v dokazování o křesťanech. (Hlubší pochopení Písma, sv.1, str. 817)
c) Zaměňování židovské tradice ohledně nevyslovování JHVH s tradicí ohledně psaní JHVH.
d) I z ostatních našich publikací je velmi obtížné pochopit, že Židovská tradice psát JHVH byla stále dodržována ještě Masorety v 6. až 10. století po Kristu.
5) Proč si většina svědků myslí, že Mojžíšovi nebeský hlas na otázku: "Jaké je tvé jméno?" odpověděl JHVH, když odpovědí bylo: eh-jeh ašer eh-jeh ? (Hlubší pochopení Písma, sv.1, str. 819, Svaté Písmo - Překlad nového světa (se studijními poznámkami), 2.Mojžíšova 3:14, ppč.)
6) Proč pod heslem JAH, není uvedeno, že JAH je hebrejské sloveso být (wah znamená stát se) a že hebrejština používá přirozeně JAH, když mluví o tom, že někdo je, tedy jak Bůh, tak kdokoli jiný. Přitom samotná Bible nás svědků používá JAH na Ježíše, který byl (hebrejsky JAH) u Boha. (Svaté Písmo - Překlad nového světa (se studijními poznámkami) Jan 1:1, ppč.) (Hlubší pochopení Písma, sv.1, str. 819 mluví o ha-jah. Hlubší pochopení Písma, sv.1, str., 592, Hebrejština podheslo III.Přídavná jména říká, že ha je určitý člen).
7) Jak to, že měl Jehova bratry? Podle Hlubšího pochopení písem, ale i podle Studijní Bible znamená Achiáš: Jehova je (můj) bratr. (2 Paralipomenon 10:15, ppč.). Není význam tohoto jména spíše: "Bratr je", nebo "Bratr existuje", s nádechem toho, že i Bůh je? Není to spíše tak, že používat tvar hebrejského slovesa JAH k označení Boha i v jiných jazycích je Židovská tradice, kterou Kristus odmítl spolu s ostatními tradicemi, které dovedly tehdejší Boží lid až k Ďáblu?
8) Proč Kristus učil Otčenáš, když se všichni svědkové Jehovovi modlí "Jehovo náš"? Proč hlásal Boží Království, když svědkové Jehovovi hlásají Jehovovo království. Kdo to tedy vlastně dělá správně? Ježíš nebo svědkové?
9) Proč kodex z Nag Hammádí tvrdí, že panovníkem a tvůrcem nebeských mocností, proti kterým mají křesťané bojovat, je Židovský Jahve, který prohlásil: "Kromě mě není jiný Bůh" a tím upadl do hříchu? Jak by mohl být takovýto výklad apoštolova dopisu zařazen mezi ostatní křesťanské texty, pokud by tehdy křesťané opravdu uctívali Jehovu? (kodex je ze 4.století podle originálu z 2. století).
Strejda odhodí seznam na zem a je pevně rozhodnut s tím chlapcem už nepromluvit ani slovo.
Roztržen zevnitř?
Ambivalentní konflikt je už celkem vyhrocený. A teď si představte, že se vám to děje uvnitř. Chlapce jeho poctivý výzkum faktů dovádí k závěru, že Jehova je nejspíše vládce tohoto světa, proti kterému je třeba se bránit. Strejdu zase loajalita táhne k názoru, že je třeba uctívat výhradně Jehovu. Měl jsem strach, že pokud strejda zavrhne chlapce, vypukne schizofrenie. Uvnitř vzniknou dvě osobnosti a podle okolností chvíli panuje jedna a chvíli druhá. Konflikt byl ale tak nesnesitelný, že vedl k smrti čehosi uvnitř! Obávám se, že to, co umřelo, byla schopnost důvěřovat jakékoli instituci. Nebylo možné té smrti zabránit? A co teď s tou mrtvolou? Rozežírají ji červi a líhnou se z ní mouchy. Prosím touto cestou o pomoc! Jsem šestý měsíc v pracovní neschopnosti s diagnózou F412 a neanonymní komunikace s lidmi znalými problému mi pomáhá!
Náboženské varováníNázory obsažené v tomto příběhu nelze ztotožňovat s náboženským názorem autora, ani jsou-li pronesena v první osobě. Účelem tohoto příběhu není zastávat veřejně ani soukromě jakékoli náboženské nauky. Jedná se o umělecké dílo v rámci psychoterapie. Příklad: Bible uvádí názor, který říká: "Pohleď, svým služebníkům vůbec nevěří a své anděly obviňuje z nedostatečnosti."Job 4:18 Lidé, kteří tvrdí, že autorem celé Bible je Bůh, přesto chápou, že tento názor nelze ztotožňovat s názorem autora Bible. (Strážná Věž z 1.května 1998 na straně 30 tento biblický text označuje za "rouhání".) Podobně jako Bible obsahuje názory, které není možné připisovat Bohu, obsahuje i tento příběh názory, které není možné připisovat jejich autorovi. Autor i nadále dělá ze svých náboženských povinností vše, čeho je schopen na základě okolností a zdravotního stavu. Aby to nemátlo, tak ještě dodávám, že tento odstavec nadepsaný Náboženské varování autorův skutečný názor vyjadřuje. |
Honza Šubrt, září 2006
(Redakčně upraveno a doplněno o vypsané citace a ilustrace, které jsou s poděkováním převzaty z níže uvedených publikací. )
Literatura:
Výroky z publikací v tomto příběhu nejsou doslovnými citacemi. Příběh popisuje, co tyto výroky vyvolaly v autorově nitru. Pokud se bude tento výrok doslovně shodovat s nějakou publikací, jedná se o náhodu. Odkazy na zdroj slouží pro ty, kdo si chtějí ověřit, jak se subjektivní výpověď odlišuje od reality.
1. Bible - Slovo Boží, nebo lidské? New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1989.
2. Zjevení - jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1991.
3. Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné. revid. ed. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1990.
4. Svědkové Jehovovi - Hlasatelé Božího Království. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1993.
5. Hlubší pochopení Písma. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1998.
6. Bible - Ekumenický překlad. Praha: Česká biblická společnost; 1991.
7. Svaté Písmo - Překlad nového světa. Rev ed. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1999.
8. Svaté Písmo - Překlad nového světa (se studijními poznámkami). New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1984.
9. Boží jméno, které přetrvá navždy. New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1984.
10. Moje kniha biblických příběhů . New York: Watchtower Bible and Tract Society; 1978.
Související odkazy:
Příběh Jana Šubrta - první část.
© Infofórum Straznavez.CZ, www.straznavez.cz